Interní dohledatelnost zboží

Brněnský Siemens dodá turbínu do Ruska
25.11.2013
Kovosvit spustí montážní halu v Rusku
26.11.2013

Vysledovatelnost je v dnešní době pojem známý v mnoha průmyslových odvětvích. Od potravinářství přes kosmetiku až k farmacii. Většina firem má nějaký systém sledovatelnosti již zavedený, byť se v mnoha případech jedná o „tužku a papír“.

Tyto systémy jsou však asi v polovině námi zjištěných případů pouze dopředné, tedy že firma většinou přesně ví, jakým odběratelům dodala svůj produkt s konkrétní šarží nebo datem. Ovšem stejně tak musí být bezproblémově funkční i systém zpětné sledovatelnosti. Příslušné orgány sice musí v první fázi zabezpečit rychlé a účinné stažení postiženého produktu z trhu, ale následně mají za úkol zjistit, která surovina, materiál či postup produkt znehodnotila. Takovou závadnou látku musí okamžitě zveřejnit v evropském Systému rychlého varování pro potraviny a krmiva RASFF (Rapid Alert System for Food and Feed).

Automatická identifikace

Zpětná vysledovatelnost, má-li být funkční, musí identifikovat nejen všechny suroviny, materiál a látky, které při výrobě a následném balení vstupují do procesů, ale zároveň jejich dodavatele. Jako nedostatečná se projevila znalost pouze názvu suroviny a jejich pravděpodobného dodavatele. V dnešní době, kdy není výjimkou používání substitucí a suplementů, je více než opodstatněná naprosto přesná identifikace produktu, jeho šarže a konkrétního dodavatele.

Základním požadavkem na přesnou identifikaci je jeho strojové zpracování. Jako nejefektivnější a přitom nejlepší v poměru cena/výkon je pro tuto oblast vyhodnocován čárový kód, který je v poslední době nahrazován 2D kódem. Přesnost, vysoký výkon, rychlost a prakticky nulová chybovost jsou aspekty, které jsou hlavními argumenty pro jejich implementaci.

Jak to celé pracuje?

Jak již bylo sděleno výše, základem je úplná identifikace všech vstupů na příjmu do podniku. Toho se dá docílit prakticky dvěma způsoby, v praxi většinou jejich kombinací. První možnost je požádat všechny dodavatele o značení všech obchodních jednotek příslušnými čárovými kódy. Aby nedocházelo k různorodosti symbolů a vymýšlení již objeveného, nejrozumnější je k tomu využít mezinárodní standard, např. Systém GS1. Málokdy se však k této aktivitě podaří všechny dodavatele přimět. Pak přichází na řadu druhý způsob – interní značení. Vše, co není označeno, je na příjmu identifikováno pomocí interních štítků s čárovým kódem. Veškeré informace se do informačního systému následně dostanou z dodacího listu, případně přímo z jednotky (důležité informace o produktu jsou vyžadovány legislativou, a tudíž na obalu být musí). Veškeré informace o všech surovinách a materiálech se takto dostanou do interního informačního systému včetně jejich šarží, dat použitelnosti či minimální trvanlivosti. Na počátku procesu přípravy surovin do produktu se vytvoří unikátní šarže neboli dávka. Snímáním čárových kódů z jednotek balení surovin se ke konkrétní šarži zcela automaticky zapisují i data o těchto surovinách.

Složitější bývá identifikace surovin, které se skladují v průběžných zásobnících, nebo látky, jako je voda (a to i ve formě ledu nebo ledové tříště) a různé druhy plynů (CO2 pro sycení nápojů, dusík pro ochrannou atmosféru apod.). Není to však problém neřešitelný, i s těmito surovinami a látkami jsou již zkušenosti z praxe v zahraničí, ale i u nás.

Je to drahé?!

Nezřídka se setkáváme s názorem, že pořízení systému interní sledovatelnosti je velmi nákladné. Pro funkční systém interní sledovatelnosti se osvědčily desktop tiskárny štítků Zebra třídy G nebo mobilní tiskárny Zebra MZ Series. Pro snímání čárových kódů jsou využívány v závislosti na prostředí ruční mobilní terminály, např. terminály Casio, nebo snímače Datalogic. Včetně komunikačního software se jedná o aplikaci v řádech několika desítek tisíc korun.

Pak už záleží na každém, jestli si uvědomuje riziko a jeho hodnotu, které je spojeno s nedostatkem informací v interním systému.

Text byl převzat od společnosti ESP holding a.s.