Porušili jste zákaz vstupu

Digitalizace je o lidech
3.8.2018

Představte si halu, kde skladníci nemusejí skenovat pozici na regálech nebo kde se vysokozdvižné vozíky vyhýbají frekventovaným místům, aby nemusely čekat a dávat přednost ostatním. Představte si svět, kde budou lidé upozorněni pokaždé, když vstoupí do nebezpečné zóny, třeba do prostoru s roboty. Probudili jste se snad v roce 2032? Nikoli. Vítejte v přítomnosti, vítejte ve světě Location Based Services.

 

Vlastně je všichni známe. Location Based Services pracují s údaji o naší poloze. Pokud povolíme aplikacím v mobilním telefonu používat GPS, nabídnou nám možnost uložení a komentáře, jakmile navštívíme novou restauraci nebo památku. Jak ale dostat možnost lokalizace objektů do vnitřku budov, kde GPS nevidí na satelit a naopak? Location Based Services (LBS) pronikají za zdi výrobních a skladových hal.

Kotva, Zdroj: Sewio

 

Technologie pro sledování objektů v reálném čase uvnitř budov byla poprvé představena na konci 90. let 20. století. Používanou technologií bylo RFID, pro komerční využití byl ale celý systém příliš drahý. I přesto šlo v té době o revoluční projekt. S rozvojem nových typů komunikačních technologií se řešení zlevnilo a zpřesnilo. Výsledkem je možnost sledovat nejen polohu jednotlivých objektů, ale také jejich pohyb. To přináší nepřeberné množství možností sledování dat a výstupů a poskytuje podklady pro optimalizaci intralogistických procesů i samotného skladování.

 

 

Schéma LBS, Zdroj: Aimtec

Čekám na signál

Na první pohled se celý systém RTLS může podobat GPS. Máme vysílač signálu (čip, nebo chcete-li tag), který přes rádiovou technologii UWB (Ultra-Wideband) posílá informace přijímači. U GPS by na signál čekal satelit, u RTLS je to takzvaná kotva. V závislosti na velikosti a členitosti prostoru musí být v budově použito několik kotev. Předávají informace dál speciálnímu programu, který na základě rozdílu času, za který signál dorazí k jednotlivým kotvám (TDOA – Time Difference of Arrival), vypočítá, jak daleko od sebe tag a kotva jsou. S použitím současných technologií to zvládá s přesností na desítky centimetrů. Pro někoho to může být nepřesné, v hale s rozlohou několika tisíc metrů čtverečních už jde o akceptovatelnou odchylku.

 

K čemu je to vlastně dobré?

Máte tedy svět, ve kterém můžete sledovat doslova cokoli, co se vám v prostorách hýbe a má na sobě čip. Je to ale opravdu potřeba? Pojďme se podívat na příklad dvou nejtypičtějších věcí, které si člověk představí, když se řekne hala: ještěrka a paleta.


Manipulační technika
je pro skladové operace nepostradatelným pomocníkem už téměř celé století: první moderní typ VZV, který dokázal zboží „stohovat“, byl použit v roce 1926. Často se ale stává, že flotila není optimálně využívána. Některé vozíky část pracovního dne stojí a jiné se zase div že nesrazí. Vzhledem k tomu, že pořizovací cena jednoho vozíku začíná na statisících korun, je jasné, že cílem je jejich co největší využití. Díky RTLS získáte kompletní přehled o své flotile, včetně několika druhů informací a jejich grafického znázornění. Jedním z těchto údajů je přehled o celkové době provozu vozíků. Okamžitě tak vidíte, jestli vám půlka flotily dva dny v týdnu „neleží ladem“.

 

Graf využití flotily. Zdroj: Sewio

 

Další užitečnou informací je heatmapa vaší haly. Díky ní máte možnost analyzovat úzká místa (doslova) ve skladě. Intuitivní mapa, na které vidíte, kde se vozíky pohybují nejčastěji, nebo kde dochází k jejich zdržení, nebo dokonce k drobným nehodám, je tajná zbraň ke zvýšení efektivity vašeho skladu. Ve spojení s dalšími systémy, jako je Warehouse Management System, je možné plánovat a optimalizovat trasy skladníků a související flotily (nebo pouze flotily, v případě automatizovaného skladu) tak, aby byl celý provoz plynulejší a efektivnější.

 

Paleta. Pro někoho možná nejtypičtější část skladu. Jakmile projde vraty skladu, je obvykle naskenován její příjem a následně i kód pozice, na kterou byla umístěna. Atraktivita RTLS tkví v tom, že nemusíte zadávat polohu manuálně. Skladník tedy nemá skener a při každé operaci nenačítá pozici v regálu a následně zboží. Čip na paletě jednoduše pozná, kde se nachází (a to včetně rozlišení výšky), a pokud je pak zboží převáženo na jinou pozici nebo do výroby, opět jsou tu kotvy, které na základě čipu poznají, kam je dané zboží přepravováno.

 

A dál? Nesmíme samozřejmě zapomenout na lidi. Ti se ve skladech a výrobních prostorech stále pohybují, a i přes pokračující automatizaci pohybovat budou. Pro ně mohou být Location Based Services neocenitelným ochráncem. Čím dál více se totiž na plochách hal objevují jako pomocníci roboti. Speciální nastavení a sledování pohybu osob po hale dokážou spustit alarm, nebo dokonce roboty vypnout, pokud by se do jejich blízkosti dostal člověk, a mohlo by tak dojít ke zranění. Bezpečnost by totiž měla být vždy na prvním místě.

 

Chcete o možnostech Location Based Services vědět víc? Sledujte náš seriál a/nebo si s námi domluvte krátkou nezávaznou schůzku.