Informační systém je tak kvalitní, jak kvalitní jsou data, která do něj vstupují

Implementace SAP ERP pomocí projektové metodologie ASAP Focus
7.12.2010
Přínosy a úskalí nasazení MES
7.12.2010

Pro vizualizaci výrobního procesu jsou důležitá přesná data v reálném čase. Sběr dat z výroby pro následné vyhodnocování efektivity strojů pomocí analytických nástrojů je stěžejní úlohou MES systému (Manufacturing Execution System). Jak se využívá MES systém a jaké jsou jeho přínosy u výrobní společnosti z automobilového segmentu, jsme se zeptali pana Miroslava Zahradníka, vedoucího plánování a controllingu ve slovenském Fremachu.

Miroslav Zahradník

Miroslav Zahradník, vedoucí plánování výroby a controllingu ve společnosti FREMACH TRNAVA, s.r.o. Ve Fremachu působí od roku 2000. Svoji kariéru zde začínal jako správce informačního systému. Bohaté zkušenosti z oblasti informačních technologií získal při soukromém podnikání, kdy vedl 10 let vlastní softwarovou firmu.

Jak vypadá typický den manažera plánování výroby z pohledu využití informačních technologií a dostupných informací?

Zahradník: Plán výroby u nás tvoříme ve dvou kolech. Prvním krokem je vytvoření globálního týdenního plánu s výhledem na týden nadcházející. Jelikož v dodávkách do automobilek nejsou takové výkyvy výroby, lze říci, že plán je relativně stabilní. V druhém kroku sestavujeme denní plán, kde ovšem musíme vzít v úvahu různé situace, např. poruchy strojů a nástrojů, které nám nedovolí vyrobit, co jsme si naplánovali. Plánovač po příchodu ráno do práce zjišťuje, jak vypadala výroba za posledních 24 hodin a porovnává realitu s plánem. Pokud realita neodpovídá naplánovanému stavu, zjišťuje, proč se tak stalo. V případě pokažené formy nebo stroje musí hledat náhradní řešení a najít cestu, jak vyrobit, co se nezdařilo. Rozhoduje o tom, zda se musí zakázka zadat za každou cenu někam jinam, anebo lze počkat dva dny, než se stroj opraví.

Pro svoji operativní plánovací činnost využívá plánovač program Objective. Tento program nám běží na strojích a plánovač přesně vidí, co se na kterém lise vyrábí, jakým způsobem a zda lis pracuje nebo vykazuje prostoje. Zmíněný software máme nejen na lisech ale i na některých montážních pracovištích, kde sbírá data z výroby nezávisle na lidské činnosti. Pro informace o příjmu výrobků na sklad a logistickou evidenci používáme řešení Warehouse Management System DCIx od společnosti Aimtec.

Jaký nástroj používáte pro plánování výroby? Jedná se o software, kde se všechny informace sejdou, a Vy na jedno tlačítko naplánujete, nebo musíte posbírat informace a zapisovat je např. do Excelu?

Zahradník: Na týdenní plán a na nákup materiálu máme nástroj, který se jmenuje ST-POINT (pozn. redakce – dříve dodávala a implementovala společnost Aimtec). Podle rozhovor Informační systém je tak kvalitní, jak kvalitní jsou data, která do něj vstupují mého názoru je to jeden z těch velmi dobrých plánovacích softwarů. Pro denní plánování shromažďujeme informace v excelovských přehledech. Jsou určeny i pro zaměstnance, kteří nemají přehled o jednotlivých programech, které tu běží. V tomto pohledu však jasně vidí, co bylo naplánované, co se mělo vyrobit, jaká byla oproti tomu skutečnost a podle toho se rozhodují. Je zde zohledněna rovněž logistická část, tzn. jaké výrobky jsou na skladě a jaké má požadavky logistika. Plánovač dostane vyhodnocení, že momentálně má na skladě 5 tisíc kusů, které mu vystačí na 4 dny. Díky tomuto přehledu nemusí pro každou informaci běhat nebo volat do logistiky a ptát se, jestli jsou čísla aktuální, a jestli výrobek potřebuje nebo ne. Samozřejmě jsou věci, o kterých musí komunikovat s logistikou, které se mění za pochodu, zvláště jednáli se o segment automobilového průmyslu.

Mluvil jste o tom, že jsou pro Vás primárně důležité informace o vyrobených a nevyrobených dílech a o skladových zásobách. Neztrácí se zde role MES systému? Kde vidíte především jeho význam?

Zahradník: Význam MES systému spočívá v tom, že se plánovač rozhoduje aktuálně. Bez využití MES systému mají informace určitý skluz, neboť se nejedná o online sběr dat. Pokud naskenujeme výrobek, dostane se nám do skladu s určitým zpožděním. Při velmi rychlé výrobě se stačí přepnout do programu a sleduje se přímo momentální dění. Informace nejsou tolik důležité pro plánovače výroby jako pro mistry, vedoucí výroby a vedoucí údržby. Plánovače příliš nezajímá, co běží na strojích, jelikož se jedná o polotovary, se kterými zatím nemůže počítat při expedici. Pro něj spočívá role MES systému v havarijních situacích.

Jaký je tedy hlavní přínos MES systému?

Zahradník: Když jsme ještě neměli MES systém, nedisponovali jsme online informacemi. Informace chodily až s 24hodinovým zpožděním. Dnes je máme aktuální a můžeme je navzájem porovnávat. Kromě toho nám fungují i pracovní (job) karty na každém stroji. Vedoucí výroby vytvoří příkaz nebo výrobní objednávku. Dostane podklady na materiál, který se má objednat, a zhotoví si štítky na jednotlivá balení. Operátor dostane pracovní kartu, kde je napsáno, na jakém stroji a co bude vyrábět. Do karty píše, kolik vyrobil kusů, kolik bylo zmetků a jaké měl prostoje. Plánovač to poté porovnává s údaji, které získal ze stroje. Data ze strojů jsou daleko přesnější, rychlejší a detailnější. Odstraňuje se zde vliv lidského faktoru.

Z hlediska prostojů používáte standardní metodiky pro vyhodnocování OEE, např. vyhodnocení efektivity strojů?

Zahradník: Efektivitu strojů vyhodnocujeme na týdenní bázi. Může se to dělat i na denní bázi, ale to nemá takový přínos. Časový úsek 24 hodin je na vyhodnocení efektivity příliš krátký. Ovšem velké prostoje se vyhodnocují denně. Když například stroj stál 2 hodiny, musí být plánovač schopen říci, proč se tak dělo. Všechno nám zajišťuje program, který je na strojích, ze kterých snímá údaje a následně je vyhodnocuje.

Rozumím-li správně, denně se zaměříte hlavně na velké prostoje a snažíte se zavést nápravná opatření?

Zahradník: Ano. Zjišťujeme, zda to byl např. problém logistiky, že se dovezl materiál pozdě k výrobní lince, proč není materiál na skladě, atd. Takto vzniklé příčiny se dají velmi rychle odstranit a přijmout nápravná opatření. Pak jsou poruchy, které nejsou jednoznačné. Může se jednat například o rozbití formy, kde je řada faktorů, které mohly zničení způsobit. Stejné je to i u strojů. Důvodů, proč se zastaví stroj, je mnoho.

Vezmeme-li obecně MES systém, můžeme říci, že jedna část slouží na získávání dat ze strojů a ta druhá je pro řízení operátorů a strojů? Z jakého pohledu se na to díváte Vy?

Zahradník: Stroje neřídíme, neboť bychom museli mít zavedenou i zpětnou vazbu. Řízení strojů na dálku je velmi nákladné. Využíváme MES systém pouze na sledování a sběr dat. Ostatní vyhodnocování je následné. Rovněž sledujeme složitější montáže. Jedná se o montáže, kde se výrobek skládá z dvaceti součástek. Zde je nutno, aby byl výrobek zkontrolován pomocí měřicího přístroje. Přístroj nám dá posléze impuls, zda výrobek prošel či nikoliv. Takto sledujeme každý složitější kus.

Bavíme se o tom, že sbíráte počty kusů. Monitorujete i jiné informace, např. o teplotě ve stroji?

Zahradník: Disponujeme stroji, které nejsou vybavené řídicími jednotkami na získávání i jiných údajů o stroji. Neměli jsme ani takový požadavek. Při nových investicích do strojů již tyto potřeby zohledňujeme.

Kde vidíte možnosti dalšího rozvoje MES systému?

Zahradník: Je to všechno o penězích. Dokážu si představit, že kdyby firma měla neomezený rozpočet, čas a chuť investovat do této oblasti, daly by se určité věci dotáhnout do systematičtější podoby. Každé pracoviště by mělo svůj scanner. Člověk po vyrobení kusu by výrobek načetl a zároveň by se odepsal materiál na skladě. Dnes máme sběr dat centralizovaný pro víc pracovišť, ale představa je taková dotáhnout sběr na každé stanoviště a integrovat přímo s informacemi, které hlásí Warehouse Management System DCIx. Momentálně nám řešení DCIx říká, co se přijalo na sklad, ale není nastaveno na jednotlivá pracoviště. Procesy již dnes existují, ale je to jen otázka financí.

Jaké je Vaše doporučení při zavádění MES systému? Co spatřujete jako nejsložitější a čemu se dá vyhnout?

Zahradník: Zavádění MES systému je o chuti vedoucích pracovníků se do toho vůbec pustit. Mám zkušenosti s implementací řady informačních systémů a vždy to bylo o tom, zda měl projekt plnou podporu ředitele. Při podpoře z vrchu se vám úplně jinak pracuje a dokážete potom i bouchnout do stolu a říct, jakou cestou se bude projekt odvíjet. Charakteristickou vlastností každého člověka je snaha ulehčit si práci a vyhýbat se jí. Je snadnější říkat, jak je práce složitá. Někdo musí říct, jak to bude. Mít jakékoliv rozhodnutí, třeba i chybné, ale hlavně nějaké. Rovněž je důležité strhnout a nadchnout pro věc i ostatní zaměstnance. Lidé tomu musí zároveň alespoň trochu rozumět. Dalším aspektem je, že každý informační systém je tak kvalitní, jak kvalitní jsou data, která do něj vstupují.